Lipno 29.-31.8.2014

Lipno 29.-31.8.2014

Akce: pozdně letní pádlovačka

Obtížnost: WW III.-IV.

Zúčastnění účastníci výletu: Tarzan, Švejk, Saša, Kopáč, Mates a kamarádi: Fantocy, Míra Klasik, Kulík a spousta dalších.

Počasí: Polojasno, občas přeháňka, ale celkem hezky.

Chtěl jsem jet už ve čtvrtek, ale s nikým jsem se nedomluvil a tak jsem jel až v v pátek ráno se Švejkem, Janou a Saškou. Na začátek jsem byl domluvený s Mouchou. Našel si mě na startu a  jak v 14:30 pustili vodu, šli jsme na to. Nechali jsme odjet první tlačenici a pak jsme si to dali jednou jen pod Železňák. Vynesli jsme lodě na hrbu a podruhé jeli už se Žandulem až dolů. Do okna jsem najížděl s respektem. Povedlo se mi, ale asi nejlíp, jako nikdy. Najel jsem ho rychle kolem česlí a poslal to hned z hora do leva. Škvíru jsme nesli. Schody jsem trochu zaváhal na rozřazováku, ale ustál jsem to. Žandul před cílem vylovil nějakou pálavistku házečkou. Tak jsme na něj chvilku čekali. Moucha to komentoval, „chtěli adrenalin, tak ať si ho užijou. Ať si je loví, kdo jim půjčil matroš.“ Nahoru do Loučovic jsme jeli vlakem. Výborná atmosféra a trochu maso. Dráhy se snažili vybírat, ale cizinci na to nebyli vůbec připraveni. Druhou jízdu jsme jeli i s Kubáncem a Íí. Všechno na pohodu, jen na rozřazováku jsem trochu zakufroval. Íí to komentovala, „ že se musela vyhýbat mistrovi nalepenému na kameni.“ Na vršek nás vezla Mouchova žena dodávkou s celou rodinou. Ten den jsme to dál nehrotili.

Věci jsem měl u Vrbojc v autě. Do Loučovic mi je dovezl Švejk na fotbalové hřiště. Stan jsem si postavil v rohu vedle kolektivu Unionu. Večírek pohoda, seznámil jsem se s Lávou, Čurákem, Bobem a dalšími. Spát jsem šel 0:30.

Ráno se nikdo na vodu nehrnul. Voda už dávno tekla, ale celé hřiště chrnělo po pařbě. Začali jsme až kolem 11:00 s Mouchou. První jízda se mi moc nevedla a dvakrát jsem zvedal, na nečekaných triviálních místech. Druhá už byla pohoda, okno i schody byli stále lepší. Pod schodama jsem odlovil loď nějakému plaváčkovi. Tuším to byl Diesel habitat. Po dvou jízdách jsem jel neuvěřitelně natřískaným vlakem až na Lipno. Další jízdu jsem jel na raftu s Vitáskem, Švejkem a Kopáčem. Špunta jsem si nechal pod slalomkou v kopřivách. Seděl jsem vpravo na háku a moc mi to nešlo. Málem jsem si vykloubil kyčle. Na vršek nás hodila Švejkovo Jana. Jel jsem už jen vršek po hřiště a šel se konečně najíst. Kluci jeli se Sašou až dolů. Šetřil jsem raději síly a morál na neděli, kdy měli dorazit kamarádi z Plzně. Běžel jsem se alespoň kouknout ke schodům. Pozoroval jsem lajny a problémy jiných vodáků. Líbí se mi dvě lajny. První lehčí: pořád v levo jakoby slajdem, šroubem a pak do prava a do leva. Míň lehčí tradiční: s přejezdem nad rozřazovákem do prava, první buff kolmo a druhej buff do prava a pak do leva. Čím jsem koukal dýl, tím mi to přišlo lehčí.

Klusem jsme se vrátil uklidit věci do stanu, protože to vypadalo na déšť. Žádný déšť, ale nepřišel a tak se večírek celkem vydařil. Mě teda moc ne, protože jsem nepotkal skoro žádné známé. Spát jsem šel před poslední kapelou a udělal jsem dobře, protože byla hrozná.

Ráno mě probudili zvuky přímo u hlavy, jak tam někdo šramotil. Není to ježek? Nebo jiné zvědavé zvířátko? Ne někdo se mi vysral doslova půl metru od stanu. Snídani mi to ale nezkazilo. Kluci mě nabrali na hřišti a jeli jsme první jízdu až od slalomky. Z Plzně přijel Fantocy, Klasik a Kulík. Vodu jsem si už jen užíval. Najížděl jsem Klasikovi lehčí stopu. Jel všechno v pohodě. Okno chtěl prohlížet, což jsme mu nedoporučili. Ani nevím jestli tam měl problémy, ale myslím že né. Schody jsme ho naopak nechali přenést. Fantocy nezvládl druhý skok a místo do prava, skočil spíš do leva a po dlouhém boji dal krysu ve stejném válci jako já posledně. Čas strávený ve válci je relativní pojem. Fantocy věřil, že byl ve válci půl minuty, ale ve skutečnosti tam byl ani ne deset vteřin. Možná by se dal na principu válce vyrobit stroj času. Jenomže by fungoval opačně. Člověk ve válci stárne třikrát rychleji. Něco jako hora Blaník. U břehu byl celkem rychle i s pádlem a bez zranění. Loď jsem jen dohnal a silou jedi ji dotlačil do vracáku. Vlastně se sama zachytila asi po 50 metrech. Převázal jsem ji na řemen a převezl ji na druhý břeh k Fantocymu. Dost jsem se bál, ale dopadlo to dobře. Byl z krysy neuvěřitelně rozhozenej a eskymoval ještě asi 3 krát dalších 200 metrů. Dopravu vyřešil Míra. Stopnul Mouchou a dalším stopem dojel až pod slalomku. Počasí bylo nádherné, tak jsme se dole opalovali a kecali s kamarády. Přidal se k nám Michal Havelka. Míra byl spokojenej a druhou jízdu už jel jen vršek nad okno. Fantocy si opravil morál a jel s prstem v nose. Kulík jezdil s prstem v nose celej den. Michal rulls celou jízdu a vodu si užíval. Počasí bylo nádherné a v cíli jsme na Míru ani moc nečekali. Cestou domů jsme se stavili pod Rožmberkem v rybárně na candáta. Jako vždy posledních deset let byl skvělej.

Kamarádi děkuji Vám za výlet.

Příště pojeďte prosím ve čtvrtek ve větší partě, protože je to super voda a stojí to za to.

Tarzán