Krumlovský vodácký maratón 9.-11.10.2015

Akce: Vodácká vytrvalostní

Obtížnost WW I.

Účastníci: Ička, Švejk, Saška, Kopáč, Mates, Marťa, Fantoci, Tarzan.

Počasí: celkem dobrý, zima, ale nepršelo, v sobotu odpoledne i trochu sluníčko.

Letos jsme jeli totálně bez přípravy. Takzvaně z voleje. Já pořád jen běhal a Ička začla pracovat ve školce a tak neměla na nic čas. Provedl jsem alespoň materiálovou přípravu a stravovací na poslední dny. Materiálová spočívala v tom, že jsem zalepil po dlouhé době všechny prasklinky a trochu opravil klečení. Stravovací příprava znamenala, že jsem nedaroval krev jako loni a naopak jsem do sebe a do Ičky v pátek a v sobotu nacpal nějaké ty hořčíkové doplňky stravy, co mě zbyli z Barokomaratonu. Před startem jsme ještě použili presport, jeden enervit a hořčíkový ionťák nám zbil na trať, vše od Enervitu. Byla hojná účast kamarádů. Švejk se Saškou se nám přidali do kategorie, Kopáč s Matesem jeli C2 tour a Marťa s Fantocim se přihlásili do nejprestižnější K2. Bohužel letos nejel kvůli rýmičce Jirka. Do Krumlova jsme dorazili bohužel pozdě večer v pátek a už nebyl čas na zkušební projížďku. Zašli jsme na prezenci a koupit Marťovi triko. Pak jsem si uvařil na parkovišti večeři. Ička nevydržela a najedla se po cestě. Já jsem si ukuchtil těstoviny. Albiho to strašně pobavilo. Říkal, že jsme správný retro socky, a že pak určitě půjdeme spát do čtyřhvězdy za roh. Vysvětlili jsme mu, že jdeme spát do cílového party stanu. Požádal nás, jestli bychom ho tedy nehlídali, protože to je jeho úkol. Slíbili jsme mu, že když nám ho někdo bude brát, určitě ho nedáme. Bohužel nebyli zatím dovezené záchody. Udělali jsme si romantickou procházku po Krumlově a pak se přesunuli na jedno do Formanky. Přišli tam za námi Ičky kamarádi z Jedle. Celkem sympatičtí osobití lidé. Hlavně Johny zůstane v paměti dlouho. Místo jednoho piva jsem si dal dvě, ale pak už jsme raději šli na kutě. Byla dost zima, ale měl jsem zimní spacák a tak jsem spal jako andílek. Čůrající andílek. Byl jsem za noc močit asi třikrát.

Ráno nás mile překvapila paní od organizátorů, protože na nás nezapomněla a otevřela nám záchod na zahradě. Autobus jsme se snídaní stihli přesně. Měl jsem trochu problém s navázáním lodi na vlek. Do Vyššího Brodu loď na vleku vydržela, i když Ička tomu nevěřila a stresovala celou cestu. Bylo letos hrozně málo lodí a hodně lidí v autobuse. Hned jsme na startu udělali zkušební kolečko, abychom odstranili možné závady. Žádné ale nebyli, a tak jsme zamířili k Mílovi na kafe. Jedno jsem mu přivezl, protože mu ho pokaždé jen upíjím. Dověděli jsme se spoustu zajímavých informací. Třeba že každý rok teče přesně 20 kubíků. V Krumlově to může už být víc podle dalších přítoků, ale jen o málo. Pak jsme začali hledat kamarády, protože mě zdechl telefon. Našli jsme Vrby s Kopáčema a pozorovali jak tuningujou svoje vymazlené orlice. Klucí plzeňský dorazili tradičně na poslední možnou. Měli půjčeného takového divného jezerního dvoukajaka. Musel jsem ještě dvakrát na záchod a mohli jsme jít nasedat na vodu. Marťa s Fantocim tradičně nasedli na poslední chvíli. První rána je nezaujala a tak čekali na další, ale ta první byla jejich. Můžou si od svého cílového času odečíst 5 minut. Nám se start vyvedl na jedničku. Pozoroval jsem Sádla, jak rovná na pálavě startovní linii. Najednou se tak nějak divně podrbal pravou rukou za levým uchem a mě bylo jasné, že to znamená start. Za sekundu se ozvala rána z děla a jelo se. Podařilo se nám vyjet celkem dobře, ale už někde před mostem nás zavřeli dva tripery a tak jsme museli udělat kličku se zastavením. Tak to zas tak dobré nebylo. Dál už to byla klasika. Na startu všichni mocně drtí a trhá se pole. Nikdo nás ani moc nepředjížděl, tedy z naší kategorie. Letos to byl takový objevný ročník. Když jsme přijeli do Hubertova, byla tam taková tlačenice, že jsem to ještě neviděl. Dokonce proti nám jeli kajaky, aby si udělali nový nájezd a někdo stál v šupně napříč. Rozhodli jsme se zkusit jet přes korunu. Překvapivě to bylo úplně zadarmo. Najeli jsme normálně kolmo asi 2 metry od pravého kraje. Čekal jsem ránu špičkou, nebo zadkem, ale jen jsme vylehli a zajeli do trati pod šupnu a mazali dál. Příští rok ani nezpomaluju. Taky mě napadlo, že po Rožmberské šlajsně si můžu sundat šprajdu a v pohodě si vzít cokoli z lodi, pití, jídlo, nebo houbičku na vylévání. Pak následuje až přeběh, tak šprajda už není třeba. Ideální je mít cykloláhev mezi nohama, případně nějaký energogel. Další novinka pro mě byl přeběh. Vždycky táhnu loď sám a Ička shání pití a jídlo. Zakládal jsem si na tom, jak je to rychlá metoda. Letos nás ale naši soupeři doslova přeběhli. Z lodí jsme vylézali spolu. Zatím co já táhl pomalu loď, oni ji oba chytli a doslova běželi k nasedání. Dělení sil je blbost. Navíc jsem chtěl i nasednout sám a pak nabrat Ičku. Příště vše dělat společně a začít vylitím vody hned po přistání. Určitě se to drobné zdržení vyplatí. Loď s vodou se skoro nedá řídit a jezů v Krumlově, kde se určitě nabere, je hodně. Poslední stovky metrů jsem proklínal loď a vodu v ní. Když jsme se vrátili na řeku, soupeře jsme ani neviděli. Nadělil nám snad půl kilometru. Trochu jsme nadávali a makali, co to šlo. A ono to šlo. Stahovali jsme je doslova metr po metru. U Papouška jsme ztráceli asi jen 50 metrů. Pak si nás ale všimli a už si to pohlídali. Neujeli už nám, ale do cíle jsme dojeli asi 30 metrů po nich. Zase jsme byli jen brambory. Švejk se Saškou vedli prý doslova epický boj s Hadem a nakonec zvítězili o prsa. Díky této motivaci skončili na pěkném sedmém místě v kategorii C2mix. Ostatní kamarádi také makali, ale kde není trénink, nedají se čekat výsledky, což je i náš případ. Časy ani umístění nevím, ale ty budou na stránkách Krumlíka. Raftové posádce z Jedle, která se jmenovala tak cool, že si to nepamatuju, se akce myslím líbila. Nejvíc večírek. Po závodě měli kluci plzeňský bohužel mokré věci, protože jim nateklo do suchého boxu. Marťa schnul v autobuse a Fantoci s náma u Švejka. Večírek byl klasika. Akia, rum, pivo, trhání triček a spousta kamarádů. Po loňském zranění jsem se nikam nehnal a jen nasával atmosféru. Výlet byl príma. Díky kamarádi za četnou účast. Ve třech to loni nebylo úplně ono.

Pro příště:

Šprajdu zkusit nějak utěsnit a pořádně ji našponovat kšandičkami.

Vodu v cyklolahvi do lodi.

Start je když se Sádlo drbe na hlavě.

Herbertov jet přes korunu.

Na přeběhu vylít loď a nést ji společně.

Na Marťovo přání poznámka: Plzeňáci sežeňte si pořádnou loď, nebo jeďte na svých sjezďácích, nebo se na to vykašlete.

Trenovat alespoň trochu.

Přečíst si i zápis 2014.

Kdo jede až v sobotu, může dát suché věci ke mně do auta už v pátek před odjezdem.

Tarzán