Kosák 28.2.09

Akce: Špuntový výlet

Obtížnost: WW II+.

Zúčastnění účastníci výletu: Fantoci, Míra, Klacek, Jarda, Čert, Švejk, Václav, Tarzán

Počasí: Mllha, sníh, vítr, 5°C

Příroda dala hodně sněhu a pak i hodně vody. Celý týden se drželi řeky i potoky na slušných stavech a proto začala ve středu diskuze, natěšených kamarádů, co pojedeme. Po spoustě emailů, polovina jich byla o ničem a polovina o urážení a hecování, jsme se dobrali k tomu, že Kosák je ta pravá volba. Jednak nemívá vodu často a hlavně ho nikdo z nás ještě nejel. Navíc vodácké prameny hovoří o jeho nesporné kvalitě a to hlavně krajinné. Telefony jsme už jen doladili čas a místo srazu. Volba padla na úsek mezi silnicemi cca 6 km, čas 8:00 na mostě silnice 201.

Kosák si udržel slušný stav vody až do víkendu a tak jsme mohli v sobotu vyrazit. Já se dopravil s Mírou a Fantocim. Jeli jsme Mírovo vozem. Sraz domluven na ČOV za ranního kuropění (Míra to furt nějak komolil). Počasí přeje, zataženo ale celkem teplo. Pojali jsme cestu jako kochací výlet. Tahli jsme se po strašných okreskách a počítali vysokou, jak pravil Fantoci, na okolních lukách. Když Míra jel víc než osmdesát, začala hučet ráčna na zahrádce. Nicméně dojeli jsme včas. Začalo sněžit. Na místě už čekali Čert a Švejk s Václavem. To bylo takové malé překvapení a logistický zázrak. Švejk totiž neměl auto a Kopáč nemohl a tak si vzpomněl na dávného přítele Václava z Chotěšova. Ten ale zase neměl loď. A tak mu Švejk sehnal loď (matonku) a šprajdu (tu měla Ička) a Václav vzal auto a byli tam. Převlíkli jsme se a kluci odvezli dvě auta dolů. Tam už čekal s autem Jarda s Klackem a vše zafungovalo.

Cca v devět lezeme na vodu. Stále mírně sněží. Vody je tak akorát, tuším Jarda říkal asi 50 cm na vodočtu. Stromů přes potok je dost. Z vody jsme museli celkem asi jen pětkrát. Následuje veselá historka. Stala se na asi druhém zátarasu. Po dvěstě metrech řeky, tedy dost brzo, normálně všichni boofujeme padlý kmen. Jen Klacek se v nájezdu smýkl trochu bokem, proud mu chytl zadek a podplaval strom spodem svojí první jarní krysou. Loď se mu navíc ještě sekla o strom a tak ji chvilku s úspěchem doluje. Náladu mu to ale moc nevzalo, bylo to v rámci testování nové bundy. Jinak potok je milé překvapení. Hlavně asi 200 metrová část pod mlejnem má velký spád a velké kameny, nechá se najet i nějakej ten vracák a i zaserfovat na pár vlnkách. Bylo to asi to plus uváděné v kilometráži. Cestou bylo už jen dalších pár uvíznutí na stromech, ale zvládli jsme to vzájemnou pomocí z vody a bez koupání. Nejdramatičtějš vypadalo Fantociho, ale Jarda s Čertem mu podali pomocnou ruku. S přibývajícím časem začalo být i celkem teplo, hlavně nám suchým.

V cíli pak panovala vzájemná pohoda a spokojenost spojená s ochutnávkou čajů. Byla to prostě bezproblémová príma akce. Vše proběhlo podle plánu a doma jsme byli už na sobotní oběd k spokojenosti našich drahých. Mně se to zkrátka líbilo.