Kamenice 16.-17.4.2011

Akce: Raftové závody sjezd

Obtížnost: WW III.

Zúčastnění účastníci výletu: Saška, Švejk, Kopáč, Tarzán, Míra

Počasí: Polojasno pak zataženo, ale na duben stále celkem teplo.

Byl to takový můj logisticky slabší víkend. Kluci špuntaři, tedy Marťa s Fantocim, na poslední chvíli ze zdravotních důvodů odřekli. Jedu tedy se Švejkem. Vyjíždím v sobotu ráno od čistírny autobusem 30 a pak trolejbusem 11 k benzině na Rokycanské za Plzní. Řidič 30 mě upozornil, že když pojede někdo s kočárkem, tak mám smůlu a musím ven, ale v 5:30 moc maminek na procházky nechodí a tak jsem to zvládl i s lodí, báglem a pádlem. Ve Švejkovo Oktávce bylo celkem těsno, hlavně v kufru a na zahrádce. Nacpat raft, pádla, tři lodě a pět lidí do jednoho auta, byl slušnej výkon.

V Plavech jsme museli vyřešit převážení auta, protože Saška ještě neřídí. Byl jsem proto teoreticko logisticky připraven. Měl jsem vytištěnou mapku a jízdní řády vlaků. Ráno jsme jeli treninkovku jako vždy a měli jsme se vrátit vlakem. A tady začínají moje patálie. Když na nádraží v cíli ve spěchu balíme raft, ozve se houkání a projede kolem nás rychlík. Moje první chybička s jízdním řádem. Pochopíme celkem rychle, že to byl ten náš, jenže nestaví v Navarově. Jdeme shánět stopa. Naštěstí Švejk se hned nacpe někomu do dodávky a přijede pro nás autem. Start jsme prošvihli, ale zařadili nás ochotně na jiné volné místo startovní listiny a závod jsme se štěstím jeli. Výkon nic moc, jízda dost často smykem a ještě jsme pouštěli v soutěsce PRŠI team co nás stáhl, 26 místo. Byli jsme zkrátka ve stresu a nemohli jsme se koncentrovat. Po závodě jedeme jednu tréninkovou jízdu a pak turistickou plavbou vezou kluci Sašku a já jedu na špuntu. Raft končí v Navarově. Já se přidávám k projíždějící partičce slováků a jedu až na Žábu, kde jsme si domluvili sraz. Švejk se Sašou jedou trénovat na Žábu nebo Paraplíčko a Kopáč s Mírou musí s nima, protože máme jen jedno auto. Svezení na singlu je super, jedu i tobogán a skáču jez, obojí samozřejmě po prohlídce. Když dojedu na slalomku, kamarádi nikde a signál taky nemám, tak si dávám grog za Švejkovo peníze u stánku organizátorů a čekám, že dorazí. Zdálo se mi, že jsme jeli docela rychle a tak mám čas. Překvapí mě zvonící telefon. Já Kopáče slyším, ale on mě ne. Alespoň zjišťuju, že už je šest hodin a tak jdu hledat signál, protože už je mě docela zima. Po pěti stech metrech si přivolávám pomoc. Kluci jsou rychlí a za chvíli už jsem suchý na Paraplíčku, kde Saška se Švejkem právě končí trenink a můžeme vyrazit na večeři do Mlýna v Železném Brodu. Spát jedeme na start do Plavů, abychom nemuseli ráno nikam přejíždět. Jdeme se ještě podívat na hasiče, jak paří u stánku, ale je nám zima a i když je zajímavé pozorovat místní nalité figurky, jdeme brzo spát, abychom nebyli ráno ve stresu a projevilo se to na našem výkonu.

Ráno vše klape jako na drátkách. Balíme, foukáme, snídáme, Švejk odváží auto do cíle a vrací se vlakem. Bohužel číslo zůstává v autě v cíli. Číslo nosím já a je to tedy moje druhá bota tento víkend. Snažím se zachránit, co se dá. Ženu pro něj stopem. Paní co mě vzala, po chvíli zjišťuje, že vlastně jede jinam a tak do Navarova doklusávám pěšky. Najít auto, Sašku a pak znovu chytit stop na start je moc dlouhá doba. Tentokrát už jsme start zkrátka nestihli. A tak se jen smutně ploužíme tréninkovým tempem do cíle vrátit číslo.   Saška nám alespoň udělala fotku s číslem a ani není poznat, že není závodní. Švejk se Saškou jedou zase trénovat na Paraplíčko. Kopáč, Míra a Já si alespoň ve třech sjíždíme zbytek Kamenice. Nabízíme jedné posádce pěti lidí, že jim svezeme jednoho, aby nám doplnili posádku, ale nemají zájem a tak jedeme jen ve třech. Ještě nad Tobogánem vidíme jak se ona posádka co se k nám nechtěla přidat, koupe a má bouchlej bok. Podáváme jim pomocnou ruku a svážíme je k cestě na jeden břeh. Kopáč s Mírou si skočí jez a trochu se zdržíme u slalomů na Žábě a už jsme v Jizeře na Paraplíčku. Uděláme si společné foto, balíme a spěcháme domů. Saška si ještě vyměnila hračky v blízké kešce a můžeme jet. Loni jsme tu nebyli a je to znát, hlavně na organizaci, nějak jsme s toho vypadli, na příští akci, což je Labíčko to snad bude lepší.