Čertovi proudy 30.-31.8.2013

Akce: pro mě špuntový výlet

Obtížnost: WW IV.

Účastníci: Míra, Kopáč s Matesem, Švejk s Janou a Saškou, Tarzan a kamarád Fantoci

Počasí: Krásně, polojasno.

            Zase by to měl psát někdo jinej. Pro mě to opět nebyla moc oddílová akce. Já si byl letos na Čerťákách jen odskočit od stavby. Chtěl jsem si hlavně zajezdit na špuntu.  Jeli jsme bohužel z Plzně jen dva. Ostatním kamarádům špuntařům, Marťovi s Jirkou to letos nevyšlo. Upřednostnili jiné důležitější akce. Život není jen voda, ale taky třeba rodina, nebo ovce. Ičce to letos bohužel taky nevyšlo, protože nastoupila do školy. Bude z ní učitelka v mateřské školce. Když teda školu dodělá. Odjížděli jsme v sobotu ráno. Na parkovišti u Olympie se k nám přidal Míra, který taky buduje rodinný domek. Ostatní už byli na místě. Saška už letos měla závodit pod hrází a tak musela trénovat už v pátek.

            My jsme dorazili do Vyššáku do kempu něco po osmé a po malé snídani se vydali na vlak na Čertovu stěnu. Když jsme se na nádraží převlíkli a dotáhli lodě na nástupiště, zjistili jsme, že jsem se podíval blbě, a vlak už je pryč. Navázali jsme zpátky lodě na auto a jeli pod slalomku. Na vodu jsme šli tak, abychom chytli vlak před polednem. Nemáme letos zase moc naježděno a tak byla první jízda trochu nervozní. Jediné drobné zaváhání byl ale jen Fantociho eskymák pod oknem, kterého v pohodě dal. Jinak jsme jeli bez ztráty kytičky. Škvíru jsme přenesli. Schody jsme zvládli zkušeně pravou stopou. Na vlak jsme dorazili s rezervou. Počasí bylo krásné a tak jsme na nástupišti jen tak polehávali a chytali bronz. Průvodčí nestíhal, tak to bylo i zadarmo. Jízda vlakem s lodí je zajímavý zážitek. Vodáků a hlavně cizinců bylo ve vlaku tak padesát. Na slalomce jsme si dali klobásu a pívo. Pozdravili jsme pár kamarádů a chystali se na druhou jízdu. Druhá jízda je vždycky lepší. Síla je ještě a morál je už. Vše proběhlo na jedničku. Dokonce jsme pod škvírou lovili jednoho plaváčka. Fantoci odlovil pádlo a já ve spolupráci s jiným kajakářem loď. Trochu nám nevyšel vlak. Slyšeli jsme ho jen zahoukat. Ale odstopoval jsem a vrátil se do cíle autem. Další pokusy jsme už nehrotili a šli na pivko na kanál. Tam už závody ale taky skončili a tak jsme se přesunuli do Vyššáku a šli k Putzerákovi na kafe. Dověděli jsme se spoustu cenných informací. Na večeři jsme se přesunuli samozřejmě k Zabijákovi. Tam za námi dorazili večer i Kopáč s Matesem a Mírou. Celý den rajtovali na vršku s dětma a párkrát si dali i celou řeku až na vyrovnávačku s Vitáskem. Večírek probíhal ve stavebním duchu. Míra finišuje stavbu a je plný informací. Já se ho snažil vytěžit. Švejkojc seděli v kempu u ohníčku. Když jsme tam dorazili něco před jedenáctou, chystali se akorát do penálů. Taky jsme se zachumlali a spali a spali.

            Ráno jsme si dali kafe, koblihu a vyrazili s Fantocim zkusit vlak, co nám v sobotu nevyšel. Tentokrát to klaplo na jedničku. Voda byla na jedna mínus. Měl jsem drobné problémy při přejezdu doprava nad pyramidou. Jinak to byla nádhera. Málo lidí a při dojezdu se ukázalo sluníčko. V Papírně ve vracáku jsem narazil na svého nového známého z Padrťáku Žížu. Pozdravili jsme se a až někam pod schody jsme jeli na dohled. Fantoci spěchal na fotbal a tak jsme řekli, že další pokus nedáme. Zavolal jsem klukům, že jsme hotoví. Chtěli jet ještě jednou z Loučovic na R4. Tak jsem si to nakonec sjel i jednou na raftu. Děkuji kamarádi za svezení. Snad jsem vám to moc nekazil. A to byl konec výletu.

Bylo to fajn a mrzí mě, že nejeli Ička, Jirka a Marťa. Jsem přesvědčený, že když trochu potrenují na jaře a nevypustí ho jako letos, můžou s náma příští rok jet až na vyrovnávačku. Samozřejmě těžší pasáže se dají vždycky obnést (Okno, Škvíra, Schody). Tohle už jsem ale párkrát psal. Snad už to klapne příště. Nejlepší zážitky jsou sdílené.

Pro příště: Když se nedá jet dřív, je dobré zůstat déle a nespěchat domů. Mahuna říká, že v neděli po poledni je to na řece jako v Rusku. Asi jako bez lidí?