Troja 30.-31.5.09
Akce: Raftové závody
Obtížnost: WW III.
Zúčastnění účastníci výletu: Ička, Švejk, Kopáč, Tarzán, Vítek.
Počasí: Zima, déšť, ošklivo.
Naše první letošní slalomy. Natrénováno nemáme nic, takže ani slalom. Trošku jsme to vyžehlili tím, že jsme se utrhli z prácí už v pátek v poledne a jeli potrénovat do Troje. Nešlo nám to. Podjížděli jsme brány, travers se nepovedl snad ani jeden a tak jsme hleděli k sobotě pesimisticky. Další ranou bylo již zmiňované počasí. Bylo dost ošklivě, neměli jsme chuť ani na vodu, ani na lezení na umělé stěně, kvůli kterému s námi jel Vítek a ani na pivo. Chatku jsem samozřejmě opět nezamluvil a když jsem se na ni šel zeptat, tak bylo vše obsazeno. Naštěstí vzal Švejk stan, takže jsme spali v suchu. V Pátek jsme poseděli jen chvilku v Loděnici a u Ježků a šli spát poměrně brzo. Mužská část normálně do stanu a Ička si dala noc v předsíňce na psa, jak jsem pravil.
Trať se ráno nezdála příliš těžká, ale opak byl pravdou. Jedna technická vlásenka nám tak zamotala hlavu, že jsme dali v první jízdě dvě sardele. Druhá už byla o malinko lepší jen se dvěma štouchama, ale taky žádnej šlágr. Na výsledkovce jsme byli kupodivu 14. Šli jsme si tedy alespoň zalézt, protože na stěnu neprší. Stěnka je to spíš lehčí, takže tam nám to s Vítkem a Valdou, který se přidal se svou exhibicí, celkem šlo. Zašli jsme se po té ohřát do Sokolovny na jídlo. To si ale dal nakonec jen Kopáč. Po návratu jsme už najednou nebyli 14, ale 20. Nikdo mezi nejel, tak to byla asi nějaká chyba ve výpočtu, později opravená. Pak jsme se přesunuli k Ježkům do stanu a poslouchali country kapelu. Docela jim to šlapalo. Ohlásili v půli večera, že umřel Matuška a tak hráli pár jeho písniček. Ten se mě vždycky líbil. Spát jsme šli celkem brzo, protože kapela na sousedním večírku ještě stále vyhrávala pražský blues. Muselo být něco před desátou. Taky to bylo celkem fajn. Slyšel jsem maximálně dvě písničky a byl jsem tuhej. Když jsem se šel v noci vyčůrat, potkal jsem před stanem někoho, kdo měl chuť jít se mnou pařit do města, ale pak se někam odvalil a nechal mě bejt.
Ráno bylo stále hnusně. Na programu byli tradičně sprinty. Nedali jsme ani tréninkovou jízdu a šli rovnou na start. Jen jsme se trochu projeli nad jezem. Jet rovně je pro nás horší než slalom. První jízda nic moc. Druhá byla trochu lepší, ale stačilo to jen tuším na 27 místo. Zase jsme byli brzo doma, protože sprinty maj kratší interval. Abych nezapomněl, auto měl Kopáč půjčené za servisu. Moc se mě tenhle výlet nelíbil, ale za to může počasí.