Střela 6.4.08
Akce: Špuntový výlet
Obtížnost: WW I.
Zúčastnění účastníci výletu: Míra, Míra, Kuba Svobodovi, Fantoci, Tarzán
Počasí: Jarní teplé pohodové, místy sprchlo.
Byla to taková klasická telefonická sobota a telefonické nedělní ráno. Volali všichni. Jarda volal z Otavy. Pojede jedině na Rolavu, protože Střela je čabračka. Volali Švejk a Ička, že by jeli, ale nemají dopravu. Volal Míra, že to nezná a že by raději na vršek do Rabštejna. Volal Klacek, že ho bolí záda a neví jestli je to moudrý. Volal Fantoci, že bude rodit a nemůže nechat Eriku doma dlouho samotnou. A všem jsem já volal zpátky a loboval za spodní Střelu a četl několikrát popis pana Kumpery, jak je to krásnej úsek a že to rozhodně není ZWC, ale spíš WW I a jak to krásně frčí.
Volba nakonec zůstala na dolní Střele. Výsledek telefonování byl, že jsme se nesešli v domluvených 10:30 v Plasích, ale v 11:00 v Nebřezinech u Franty na Barabce. V počtu 6 lidí, pes a pět lodí Míra st., Míra ml., Kuba, Těpík, Fantoci a já. U Franty v kuchyni s čajem a kávou jsme počkali s Mírou ml. a Kubou než Míra st. s Fantocim svezli jedno auto do Liblína. Těpík se psem se zatím potulovali okolím. Čekalo nás 13 km Střely a kousek Berounky do kempu v Liblíně. Na řeku jsme sklouzli ze břehu nad Nebřezinským mostem cca v 11:30. První jez hned v Nebřezinech, je klasickej šoupák bez válečku. Řeka si pod ním krásně utíká hlubokým osamělím údolím jen s pěšinkou na levém břehu. Po cestě jsme udělali jen jednu malou zastávku na protažení nohou a prohlídku srubu. Střela si to pelášila rychle bez překážek a ¨chvilkami i zasvítilo sluníčko. Další jez, téměř stejný jako první , je až v Hradišti. Potkali jsme také dva stromy napříč, ale oba šli překonat. První spodem a druhý horem. Byl jsem zvědav, jak bude vypadat provalený jez nad soutokem, ale byl provalený moc, řeka se skoro ani nezavlnila. A to je vlastně všechno. Malá odměna nás čekala až u vysedání, kde brod v Liblíně utvářel takovou malou serfovací vlnku. Chvilku jsme ji hoblovali a Mírové si na ní vyzkoušeli i eskimáky a jeden i krysení. Druhé auto převezl dolů kamarád Těpik, dvorní řidič a fotograf, takže jsme mohli rychle do teplého oblečení a po navázání lodí pelášit k domovu.
PS. Omlouvám se Ičce a Švejkovi, že jsem se zachoval jako sobec a ač jsem mohl, nechtělo se mě pro ně jezdit. Výlet by se mě tím protáhl cca o 4 hodiny a cestování vlakem? Kdy si ta nešťastnice už konečně udělá papíry, abychom ji nemuseli vozit stále jako medvědici.