Krumlovský vodácký maraton 9.-10.10.2010
Akce: Maraton
Obtížnost: WW II.
Zúčastnění účastníci výletu: Saška, Švejk, Jana, Kopáč, Tarzán, Robin (slalomář), Marťa (házenkář), Čenda (duklák)
Počasí: Krásně slunečno teplo, jeli jsme v tričkách.
Dopravu vzal na sebe letos Marťa, Kopáč a Švejk. My vyjížděli v 5:45 z Plzně, v Blovicích jsme nabrali Čendu a Ve Vyššáku jsme byli něco po 9:00. Mohli jsme si díky tomu vybrat místo na zaparkování u řeky, v klidu se registrovat bez fronty, koupit si triko a zajít si na záchod, vylepšit loď a zase si zajít na záchod, rozcvičit se a ještě jednou si zajít na záchod. Trošku nás zaskočila igelitka prezentační, protože v ní bývá nějaká dobrota, nebo ionťák, či časopis, nebo zbytečné prospekty, letos v ní bylo prd, jen startovní číslo. To bylo pravda ale zase krásné nové elastické na opakované použití, taky se ale za ně platila záloha 200,- korun a startovné bylo 350,- na člověka.
Opět jsem tradičně dlouze řešil na čem a s kým letos pojedu. Nakonec se obětoval Marťa a postavil se se mnou na start v kategorii C2 tour se svou Jizerou. Ička si otěhotněla, Kopáč nevydrží klečet tak dlouho a tak jsem ukecal Marťu, který si jinak chtěl dát gulášovou pohodu na mořském kajaku, místo toho zažil peklo na kanoi. Kopáč zkusil jet na K1 sjezďáku od Fantociho. Robin s Čendou jeli opět na zakrytém tučňáku, který letos Robin vylepil alespoň dva dni před startem a ne jako loni těsně u řeky. Nějak se zažrali do toho vylepšování a olepili si palubu reklamou a spoustou sladkostí a ionťáků a banánů, aby na trati netrpěli. Švejk se rozhodl letos jen pro pohodové svezení Sašky a ani se neprezentoval. Také jsme museli vylepšit loď. Vymyslel jsem takový vlnolam z plastové desky na krytí kabelů ve výkopu, kterou jsem zcizil na jedné stavbě v Plzni dva dni před startem. Celková investice byla 99 korun za truhlářské svorky místo vrtání a vyfasovanou tesou od Vodárny jsme to pak pojistili. Za deset minut byl hotový a musím skromně přiznat, že se osvědčil skvěle. Jen snad měl trochu větší odpor ve větru. Když jsem nás pak viděl na fotkách, tak jsem vypadal jak na velitelské věži ponorky U2. Jizera se ale nestane mojí oblíbenou lodí. Nějak jsme se nemohli vyvážit, jezdili jsme po sedačkách z leva doprava, nahoru a dolu a zkoušeli jsme klečet, až jsme měli na prdeli mozoli jak kráva. Směr ta mrcha taky moc nedrží a je i dost těžká a široká, měl jsem pocit, že za sebou táhneme kýbl.
Start se nám povedl, drželi jsme kontakt s prvními turistickými loděmi. Šlajsna ve Vyššáku byla v pohodě. Pak jsme, ale díky mé navigaci, vjeli do špatného ramene a to pravého, propadli se startovním polem a kontakt byl v čudu. Pak už to bylo jen hrabání a makání a hrabání. Dojeli nás Valdštejni a my dojeli Fortuňáky, Miluna nám ujel, žlutý zadák taky a tak nějak jsme se furt předjížděli a dojížděli, stále stejné lodě. Občas kolem samozřejmě projel někdo z jiné kategorie, třeba K2 a K1 a občas jsme předjeli někoho my, třeba rafty a seečka, ale v naší kategorii se nic moc nedělo. Na přeběhu jsme jim trošku odskočili, ale zase nás někteří dotáhli. Dost zamíchali s výsledným pořadím jezy v Krumlově. Lodě, které jeli stále okolo, dost ztratili vylíváním a lovením a dojeli docela s rezervou po nás. Vrátil se tu čas investovaný do vlnolamu. Skoro jsme ale také zaváhali. Pod posledním jezem nás málem potopili záchranáři, nějak těm klukům stále nemůžu přijít na jméno, mě osobně život na tomhle závodě vždy jen komplikovali svojí přehnanou aktivitou. Jeden se motal přímo v trase a vypadal trochu přitopeně a ostatní nastražili asi tři házečky. Jedna nás chytla a úplně zastavila, Marťa ji ale zkušeně vyhákl a tak jsme nešli ke dnu, ale do cíle. Bylo s toho nakonec pěkné 7 místo s ošklivým časem 3:18:44. Musím poděkovat Marťovi, že to dal. Tempo jsme měli celkem slušný a bez tréninku a s jeho bolavýma zádama, pěkná práce.
Robin s Čendou super výkon. Dali opět bednu, i když si o jedno místo pohoršili. Kopáč je frajer že to přežil, nohy ho brněli ještě večer v hospodě a koupal se v říjnu ve Vltavě a dvakrát. Robin s Čendou jeli pro auta, protože si nechali suché věci na startu a my suší, protože nám převezla věci Jana, jsme si udělali vlastivědnou procházku po Krumlově. Švejkojc už pak jeli k domovu a my počkali na vyhlášení, aby klukům taky někdo zatleskal a pak šli ke Švejkovi na večeřičku a pivko. Večírek byl letos netradiční. Akia byla super, ale bohužel hrála první před revivalem Třech sester. Pivson měl sebou letos Mikuláše, ale byl až třetí, a tak jsme byli bez poháru a nebylo kam lít rum. Nocleh byl tradiční na parkovišti v hrozným mrazu. Nikdo si ale moc nestěžoval. Kluci opět stanovali, ovšem letos zvolili vhodnější model stanu, který nepotřebuje kolíky. Ráno jsme si zajeli na čerstvé šátečky a kafe do pekárny k benzíně. Pak už jen rychle domů. Byl jsem dost unavenej a prospal jsem skoro celou neděli.
Poznatky na příště:
Rukavice, protože mám puchýře jak dvojkoruny
Jizeru už nikdy, vylepším o vlnolam orlici rodičů, nebo sjezďák.